Předmluva

Vážení čtenáři, třetí číslo roku 2011 má těžiště v tématu, které mnozí z nás by raději neřešili, a to téma restrukturalizace, reorganizace, insolvence, které úzce souvisí s životem podniku. Všichni si asi klademe otázku, proč vlastně krachují podniky a jiné podnikatelské subjekty? Na první pohled otázka vypadá jednoduše. Řada lidí by prohlásila, že jde o chyby manažerů a majitelů společností, o jejich hamižnost nebo naopak neprůbojnost. Jiní by preferovali jako vysvětlení vládní a státní zásahy, daňové asymetrie, obecně "špatnou správu věcí veřejných" a to špatnou natolik, že ničí soukromé podnikání, například chybnou a nákladnou regulací nebo vysokým a zničujícím výběrem daní, obchodními bariérami… Další mohou mluvit o samoregulačních ekonomických mechanismech, které směřují ke správné alokaci kapitálu do těch oborů a druhů podnikání, které v dané době a oblasti vytvářejí maximální užitek, tedy generují nejvyšší zisk. Viníkem pro mnohé zase může být globalizace "dusící malé a střední podnikání". Je to zvláštní, ale žádné z těchto vysvětlení nás jaksi intuitivně zcela neuspokojuje, neboť cítíme, že žádné samo o sobě není schopno vysvětlit veškeré aspekty věci. Naše číslo se snaží vnést do této problematiky trochu "světla". První příspěvek T. Richtera přibližuje výsledky empirických pozorování a určité zobecnění z prvních třech let působení insolvečního zákona. Ačkoliv reorganizace představuje úspěšnější nástroj nekonkursního řešení úpadku v porovnání než vyrovnání podle zrušeného zákona o konkursu a vyrovnání, empirická pozorování z prvních tří let účinnosti nové právní úpravy naznačují, že ani nová právní úprava nefunguje optimálně; nabízí se zde prostor pro další analytickou práci nové právní úpravy a pro návrhy jejích případných úprav. Příspěvek Olgy Kupec zajímavé a inspirativní výsledky úpravy insolvenčních řízení a reorganizací v Německu. V kontextu s prvním příspěvkem se zde nabízí určitá inspirace, jak například řešit některé problémy v České republice. Třetí příspěvek shrnuje výsledeky intenzívní práce studentů na tématu reorganizace, jež je jednou z možností, jak uspořádat poměry v podniku v insolvenci v ČR plynoucí přímo ze zákona. Ve sledovaném období lze pozorovat dva zásadně protichůdné hlavní trendy. Na jednu stranu se meziročně zvýšil celkový počet povolených reorganizací, a to jak v absolutním vyjádření, tak v poměru k celkovému počtu insolvenčních návrhů ohledně podnikatelů, jež vyústily v rozhodnutí o úpadku. Na druhou stranu se ovšem s plynoucím časem od účinnosti nové právní úpravy dlužníci jeví jako spíše více pasívní a reaktivní uživatelé právní úpravy reorganizace. Posledním příspěvkem k tomuto tématu je vývoj počtu a struktury zaniklých subjektů. Obvykle se toto saldo vzniklé a zaniklé subjekty vnímá jako významný signál, co se v ekonomice děje. Čtenáři si sami učiní obraz, jaká je momentální situace na území našeho státu. Další příspěvek je z oblasti marketingu a řeší propojení marketingových a logistických kritérií při segmentaci B2B trhu. Věřím, že pro čtenáře bude zajímavá recenze publikace Investiční rozhodování a řízení projektů z autorského pera renomovaných autorů Fotr-Souček. Právě chybná investiční rozhodnutí byla v minulých několika letech příčinou zániku řady firem. V části z vědeckého života nalezneme dva příspěvky. První je polemickou úvahou nad výsledky a budoucími směry bádání v oblasti marketingu. Autoři se sebekriticky zamýšlejí nad orientací marketingového výzkumu a vyzývají k těsnějšímu propojení s praxí. Druhý přináší ohlédnutí za konferencí, která se uskutečnila v říjnu t. r. Věřím, že podněty z ní vzniklé mohou být náměty pro dlouhodobější výzkum v oblasti podnikové ekonomiky a managementu. Eva Kislingerová