Introduction

Vážení a milí čtenáři! Dnes dostáváte do rukou dvojčíslo, jehož vydání bylo motivováno mezinárodní vědeckou konferencí "Nová teorie ekonomiky a managementu", na níž jste byli upozorněni v minulém čísle a která se uskutečnila dne 17. 10. 2008 v Rajské budově Vysoké školy ekonomické na téma "Nová teorie ekonomiky a managementu organizací". Právě tato konference byla prvním velkým setkáním ekonomů - teoretiků i představitelů z praxe na českém území od vypuknutí světové krize. Samozřejmě většina příspěvků vznikala v době, kdy ještě podstata a velikost těchto událostí nebyly tak zjevné, ale především panelové diskuse se zabývaly primárně krizí. Hloubku a rozsah současné světové finanční krize zavinily mimo jiné i některé nové vlastnosti moderních a bohatých společností, především silný individualismus, který již překryl tradiční pocit sounáležitosti k národu či respekt ke státu a jiným regulačním autoritám. Ani vztah zaměstnance k firmě, k zaměstnavateli již nemá tradiční parametry, ale je ze strany zaměstnance daleko individuálnější a méně ochotný přijímat hodnoty firmy za své. To je jeden ze závěrů diskuse ekonomů, kteří se sešli na zmíněné konferenci na Vysoké škole ekonomické v Praze. Například prof. Ivan Nový z pražské VŠE zdůrazňuje, že trhy i podniky se musí vyrovnat s faktem, že moderní vysoce individualistický zaměstnanec nemusí cítit potřebu sdílet jakékoliv společné hodnoty. "To pochopitelně ztěžuje regulaci tam, kde jde o autoregulaci nevynucenou zákonem, ale pouze nějakým například firemním předpisem," tvrdí Nový. Má to i další důsledky. Podle mého názoru, i když nyní považují mnozí politici v Evropě za návod, jak předcházet dalším finančním krizím, rozšíření a posílení regulace na trzích, pak to necítím jako dobré a dlouhodobé řešení. Není na místě uvažovat o kvantitě regulačních snah, ale spíše o jejich kvalitě a vymahatelnosti trestů za nepodřízení se pravidlům regulace. Profesor Jan Truneček tvrdí, že poslední roky světové ekonomiky vytvořily nové dosud neznámé neznámé hospodářské prostředí, které přináší nová rizika pro firmy a které také zásadně mění potřeby při vedení firem. "Při rozhodování o budoucnosti hraje stále větší roli náhoda a výjimečnost, protože se stále méně opakují identické či obdobné situace a stále více se dějí originální a jedinečné události. Jestliže tedy dříve rozhodovací procesy směřovaly k řádu a rovnováze, nyní jde o řízení neustálých změn, které jsou mnohdy tak rychlé, že je dokonce klasické řídící struktury ani nedokáží zaznamenat natož ovlivňovat," poznamenal profesor Truneček. Podle mého názoru to je i jeden z důvodů, proč světová finanční krize dorostla takových rozměrů: "Toto tržní prostředí vytváří velký tlak na ziskovost a to pak znamená více riskovat k tomu, aby byly výnosy zvyšovány. Vysoké riziko vždy naráží na hranice regulace a snaží se je pokořit nebo obejít." Vážení čtenáři, pokud vás toto krátké exposé bude inspirovat k přečtení dalších příspěvků vyjadřujících se k současné ekonomické situaci, budeme velmi rádi. Ocenili bychom rovněž vyjádření vašich názorů a zkušeností, které v současné době máte, a to jak z pohledu praxe, tak i ekonomické teorie; vždyť teorie je vždy zobecněním praxe. Eva Kislingerová