Introduction

Vážení čtenáři, rok 2008 přinese významné změny, které ovlivní úvahy podniků i občanů ve směru k investicím a především k úsporám nákladů. Do druhého čísla jsme aktuálně zařadili tři příspěvky, které se zabývají aktuální problematikou investic. Každý z příspěvků však řeší kvalitativně odlišný problém. První příspěvek Jiřího Hnilici se zabývá otázkou, jak vnímat investiční rozhodování v prostředí regulované distribuce zemního plynu. Autor upozorňuje na některé problémy, například povolených a reálných nákladů a též daňových odpisů a odpisů povolených regulátorem v souladu s předpokládanou životností aktiva. V závěru je pak nastolena otázka "spravedlivé ceny", resp. "spravedlivé hodnoty", která významnou měrou otevírá prostor pro širokou diskusi. Netradiční téma hodnoty externalit nabízí čtenáři příspěvek autorky Martiny Krškové. Autorka upozorňuje, že právě problém externalit nabývá na významu v souvislosti s projekty, které směřují do Evropských fondů; má na mysli například hodnotu ochrany životního prostředí nebo lidského života. Právě v tomto ohledu uvádí zajímavý příklad, jak se liší hodnota života muže a ženy. Globalizace a s ní spojené změny přinášející nové a nové inovace, vyvolávají potřebu rozpoznání těchto změn a především i rychlou reakci v podobě implementace do praxe. Reálně opční techniky pomáhají manažerům právě v kvantifikaci hodnoty flexibility. Hana Scholleová v příspěvku poukazuje na skutečnost, že dříve než využijeme některou z metod, klíčový problém spočívá právě v identifikaci opcí. Příklad, který tvoří součást příspěvku, čtenáři názorně přiblíží podstatu jinak složitého postupu. Jiří Klečka připomíná téma produktivity práce. Východisko pro měření tvoří ekonomická přidaná hodnota; autor nabízí její sofistikovaný rozklad na dílčí činitele, které ji ovlivňují. Současně předkládá nástroje pro kvantifikaci vlivu dílčích činitelů na souhrnný ukazatel ekonomické přidané hodnoty. Insolvenční zákon, který vstoupil v platnost dnem prvního ledna letošního roku přinesl nový institut, a to osobní bankrot. První "bankrotáři" již existují a není bez zajímavosti, že na internetové adrese justice je k dispozici nejen zákon v plném znění, ale též insolvenční rejstřík. Je zřejmé, že subjekty, které se ocitnou právě v moci této nové úpravy, budou z řad zadlužených domácností, jejichž počet trvale roste a spolu s růstem inflace a cenové hladiny lze očekávat, že se projeví právě i v nárůstu zájemců o využití tohoto nového institutu. Luboš Smrčka nejen charakterizuje vývoj zadluženosti, ale zamýšlí se i nad sociální otázkou z ní plynoucí. Eva Kislingerová