Vztahy mezi odpovědností a svobodou

Pojednání se vztahuje k Hayekovu pojetí stěžejních nároků na lidskou osobnost, a to v širokém, pro autora příznačném teoretickém záběru, kdy z filosofických předpokladů hned vyrůstají nejen morální spojitosti, ale i politické kontexty. "Svoboda neznamená jenom to, že jedinec má jak příležitost, tak i tíhu volby; značí to rovněž, že musí nést důsledky svých činů a dostane se mu za to ocenění nebo ponese vinu. Svoboda a odpovědnost jsou od sebe neoddělitelné". Tuto komplementaritu Hayek zdůrazňuje poukazem, že požadavek svobody platí jen pro ty, kdo jsou s to být odpovědnými. Je proto nutno sledovat cesty, jimiž se realizuje výchova ke svobodě, a zároveň je zapotřebí smysluplně vymezit konkrétní rámec odpovědnosti. Tím Hayek kritizuje jak přílišné metafyzické rozšiřování představ o tomto fenoménu, tak i jejich oslabování z pohledu striktních deterministů. Ukazuje se, že do úvahy je nezbytné zapojit souvislosti týkající se společenské nerovnosti a požadavků na rovnost, posuzování neshod mezi sociálními diferencemi a rozdíly v zásluhách jednotlivců. V plánu politické filosofie se uvedené fenomény promítají do odlišností, jimiž se vyznačují "dogmatičtí demokraté" na jedné straně a liberálové na straně druhé. Zdůrazňuje se význam lidí s nezávislými názory a následkem toho v praktické rovině politické a ekonomické organizace společnosti vystupuje do popředí důležitost osobní iniciativy. Té je podle Hayeka zapotřebí i pro rozvoj "étosu bohatých", jenž záleží v tom, že se nebudou věnovat pouze rozhojňování svého majetku.