Vývoj pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii; II. Pozdější klasická novověká filosofie

Tato studie je druhou studií k vývoji pojmu zákona v klasické novověké filosofii: týká se pojmu zákona (bytí jsoucího) v pozdější klasické novověké filosofii.Zkoumám zde vývoj pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii. Filosofický termín "zákon" patřil (a snad i patří) k nejfrekventovanějším filosofickým termínům, ale také k filosofickým termínům nejvágnějším. Chtěl bych zde objasnit filosofický termín "zákon" objasněním vývoje pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii. Proč právě vývoje pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii, a nikoli v (před)klasické filosofii starověké či v (klasické) filosofii středověké? Proto právě v klasické novověké filosofii, že mi zde jde především o zákon bytí jsoucího, tj. typ bytné souvislosti mezi jsoucny, resp. určeními jsoucen, totiž o bytnou strukturu a explikaci bytné struktury zákona bytí jsoucího, tj. typu bytné souvislosti mezi jsoucny, resp. určeními jsoucen. Tato explikace je podána nikoli v (před)klasické starověké filosofii či v (klasické) středověké filosofii, leč právě v klasické filosofii novověké; právě v klasické novověké filosofii je podána nejdříve ve vztahu k bytné sféře přírody, později ve vztahu též k širší než přírodní bytné sféře. Její zlomové momenty bych zde chtěl určit. Za její zlomové momenty, jež bych zde chtěl určit, pokládám ty, v nichž v ní povstává zásadně a základně jiné rozumění pojmu zákona (bytí jsoucího), nežli je rozumění dřívější. Tyto zkoumané zlomové momenty zde chci též srovnat, a srovnav je, posoudit - zhodnotit - i "linii" těchto zkoumaných zlomových momentů - "linii" jejich "vývoje". V jakém smyslu lze mluvit o jejich "vývoji" - a lze o něm v nějakém smyslu mluvit? - v základních relevantních filosofických kontextech? A jaký je základní relevantní filosofický kontext filosofického pojmu zákona (bytí jsoucího) dnes? "Jak na tom" dnes filosofický pojem zákona (bytí jsoucího) je? Resp.: "Jak na tom" dnes s filosofickým pojmem zákona (bytí jsoucího) jsme? To budiž horizont našich otázek, to budiž horizont našeho tázání se při zkoumání vývoje pojmu zákona (bytí jsoucího) v novověké filosofii.Tato studie, jež je druhou studií k vývoji pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii a jež se týká pojmu zákona (bytí jsoucího) v pozdější klasické novověké filosofii, ukazuje, jak pojem zákona (bytí jsoucího) v pozdější klasické novověké filosofii je diferencován vůči podobě, v jaké je diferencován v rané (ranější) klasické novověké filosofii; ukazuje pojem zákona (bytí jsoucího) co do jeho diferenciace v nich na diferenci Descartes - Hegel. Proto postupuje tak, že reprodukuje pojem zákona (bytí jsoucího) určený v Hegelových spisech a poté tento pojem zákona (bytí jsoucího) v Hegelových spisech určený interpretuje ontologicky, noeticky i metodologicko-noeticky a na bázi těchto ontologických, noetických a metodologicko-noetických interpretací provádí jejich srovnání. Plyne z něho, že (celkově řečeno) tato diference (diference Descartes - Hegel) je diferencí negeneticko-teoretické filosofie a geneticko-teoretické filosofie zvláště v podobě diference negeneticko-teoretického filosofického pojmu zákona (bytí jsoucího) a geneticko-teoretického filosofického pojmu zákona (bytí jsoucího) jako pojmu, který patří k jejich hlavním pojmům - k pojmům klíčovým.