Vývoj pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii; I. Raná klasická novověká filosofie

Tato studie je první studií k vývoji pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii; týká se pojmu zákona (bytí jsoucího) v rané klasické novověké filosofii.Zkoumám zde vývoj pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii. Filosofický termín "zákon" patřil (a snad i patří) k nejfrekventovanějším filosofickým termínům, ale také k filosofickým termínům nejvágnějším. Chtěl bych zde objasnit filosofický termín "zákon" objasněním vývoje pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii. Proč právě vývoje pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii, a nikoli v (před)klasické filosofii starověké či v klasické filosofii středověké? Proto právě v klasické novověké filosofii, že mi zde jde především o zákon bytí jsoucího, tj. typ bytné souvislosti mezi jsoucny, resp. určeními jsoucen, totiž o bytnou strukturu a explikaci bytné struktury zákona bytí jsoucího, tj. typu bytné souvislosti mezi jsoucny, resp. určeními jsoucen. Tato explikace je podána nikoli v (před)klasické starověké filosofii či v klasické středověké filosofii, leč právě v klasické filosofii novověké; právě v novověké klasické filosofii je podána nejdříve ve vztahu k bytné sféře přírody, později ve vztahu též k širší než přírodní bytné sféře. Její zlomové momenty bych zde chtěl určit. Za její zlomové momenty, jež bych zde chtěl určit, pokládám ty, v nichž v ní povstává zásadně a základně jiné rozumění pojmu zákona (bytí jsoucího), nežli je rozumění dřívější. Tyto zkoumané zlomové momenty zde chci též srovnat, a srovnav je, posoudit - zhodnotit - i "linii" těchto zkoumaných zlomových momentů - "linii" jejich "vývoje". V jakém smyslu lze mluvit o jejich "vývoji" - a lze o něm v nějakém smyslu mluvit? - v základních relevantních filosofických kontextech? A jaký je základní relevantní filosofický kontext filosofického pojmu zákona (bytí jsoucího) dnes? "Jak na tom" dnes filosofický pojem zákona (bytí jsoucího) je? Resp.: "Jak na tom" dnes s filosofickým pojmem zákona (bytí jsoucího) jsme? To budiž horizont našich otázek, to budiž horizont našeho tázání se při zkoumání vývoje pojmu zákona (bytí jsoucího) v novověké filosofii.Tato studie, jež je první studií k vývoji pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii a jež se týká pojmu zákona (bytí jsoucího) v rané klasické novověké filosofii, ukazuje, že pojem zákona (bytí jsoucího) v rané klasické novověké filosofii je diferencován podobně, jako je diferencována raná klasická novověká filosofie sama; ukazuje pojem zákona (bytí jsoucího) v ní co do jeho diferenciace na diferenci Bacon - Descartes. Proto postupuje tak, že reprodukuje filosofický pojem zákona (bytí jsoucího) určený v jejich spisech a poté tento filosofický pojem zákona (bytí jsoucího) v jejich spisech určený interpretuje ontologicky, noeticky i metodologicko-noeticky a na bázi těchto ontologických, noetických a metodologicko-noetických interpretací provádí jejich srovnání; plyne z něho, že (celkově řečeno) tato diference (diference Bacon - Descartes) je diferencí empirické filosofie a teoretické filosofie také v podobě diference empiricko-filosofického pojmu zákona (jsoucího "bez bytí") a teoreticko-filosofického pojmu zákona (bytí jsoucího) jako pojmů, které patří k jejich hlavním pojmům - k pojmům klíčovým.