Věda jako smysl života

Vážení čtenáři, Český finanční a účetní časopis se hrdě pyšní přívlastkem "vědecký". Dovolte mi proto položit si otázku, zda lidé vůbec touží po vědě. Většina z nás pravděpodobně odpoví, že ano. Od lékařské vědy očekáváme nové léky na staré i nové nemoci, od technického výzkumu si slibujeme nové vynálezy zpříjemňující práci a osobní život, bádání zemědělců by mělo zachránit lidstvo od hladu a poznatky přírodních věd od zkázy globálního oteplování.1 Ale co lidstvo očekává od společenských věd, a od ekonomické vědy zvláště! Přiznejme si, že většina lidí od našeho výzkumu neočekává vůbec nic. Kdysi jsem se chtěl pochlubit před svými přáteli z lékařského prostředí tím, jak bude Vysoká škola ekonomická v Praze, a konkrétně naše Fakulta financí a účetnictví pořádat velký evropský kongres,2 na který se sjede více než tisíc účetních vědců z celého světa. Sklidil jsem velmi pobavený úsměv nad čím, že to vlastně chce tolik účetních bádat. Podle představ mnoha osob, a naneštěstí většina z nich jsou politici, bylo již v ekonomické vědě všechno již dávno objeveno. Podobným předsudkům však musely v minulosti čelit i ostatní vědecké obory. Prohlášení o tom, že "všechno, co kdy mohlo být vynalezeno, už bylo vynalezeno",3 patří k nejoblíbenějším citátům na internetu. Uvedený výrok se připisuje4 Charlesi H. Duellovi, který se ho měl dopustit v roce 1899, kdy jako ředitel Patentového úřadu USA zaslal zprávu McKinleymu, tehdejšímu prezidentovi USA. Jinými slovy mu měl vlastně navrhovat, aby zrušil jeho úřad a v důsledku toho nakonec i jeho místo ředitele. Naštěstí americké archívy pečlivě schraňují veškerou oficiální korespondenci prezidentů, a badatelům5 se podařilo původní zprávu objevit. Nic tak obludného v ní však samozřejmě není, naopak C. H. Duell tvrdí, že "náš budoucí pokrok a prosperita závisí na naší schopnosti vyrovnat se, či dokonce překonat jiné národy v rozvíjení a v pokroku ve vědě, průmyslu a obchodu",6 a žádá prezidenta USA o mohutnou podporu, která by měla vést k novým objevům a dalším vynálezům. Jinému vědci se pokusili přisoudit tento výrok američtí filmaři ve filmu Cesta kolem světa za 80 dní.7 Touto obětí se pro ně stal anglický vědec lord Kelvin of Largs, původním jménem William Thomson. Ve filmu představuje hlavního záporňáka nepřejícího pokroku, avšak ve skutečnosti to byl vážený vědec, jenž sepsal přes šest set vědeckých publikací a podal na 70 patentů. Jako fyzik se zabýval např. vedením tepla, a později na věčnou paměť byla podle něho nazvána jednotka tepla Kelvin. Jeho největším úspěchem se staly jeho zásluhy o položení transantlantického telegrafního kabelu, které mu přinesly ve 42 letech šlechtický titul. Oproti představě a "hlubokým historickým znalostem"8 amerických scénáristů veřejně prohlásil, že "jediná věc, kterou můžeme o budoucnosti prohlásit s naprostou jistotou je to, že se bude lišit od minulosti, neboť všechno se nachází ve fázi evoluce a pokroku."9 Přezíravost slavných vědců vůči vědeckým disciplínám z ostatních oborů je všeobecně známá. Snad nejlépe to dokresluje výrok zakladatele teorie nukleární fyziky, podle něhož je "veškerá věda buď fyzika, nebo sbírání známek."10 Nutno ovšem přiznat, že ekonomická věda má se sbíráním známek mnohé společné prvky. Stejně jako filatelisté sbírají známky, my sbíráme data, tak jako filatelisté třídí známky podle určitých témat (námětová filatelie), my třídíme sesbíraná data podle určitých hledisek a stejně jako filatelisté se chlubí svými sbírkami na mezinárodních výstavách, my prezentujeme naše příspěvky na vědeckých konferencích. S filatelisty máme tedy společné zapálení každý pro svého koníčka. Přesto si ovšem dovolím tvrdit, že naše práce je o něco užitečnější než pouhé sbírání známek. Ačkoliv pro žádnou jinou vědu než pro tu naši neplatí více citovaný výrok lorda Kelvina, přesto je náš výzkum schopen objevit nové poznatky a přinést nové metody, které mohou napomoci např. k odstranění příčin finančních krizí. A to je ten hlavní důvod, proč považujeme vědu současně za smysl našeho života. A to je také ten důvod, proč vydáváme náš vědecký časopis.