Introduction

Vážené dámy a pánové, druhé číslo časopisu Vám přichází na stůl v době, kdy se vážně zamýšlíme nad ekonomikou v České republice, jaký bude její další vývoj. Je zřejmé, že po mírném oživení, které nastalo v roce 2011 již výsledky za 1. pololetí letošního roku nesignalizují, že tento pozitivní trend bude pokračovat. Téměř všechny indikátory, které můžeme číst na stránkách Českého statistického úřadu nás přesvědčují, že opět dochází nejen ke zpomalení, ale v některých případech dokonce i poklesu ve vybraných odvětvích. Tempo růstu hrubého domácího produktu za první pololetí sice převyšuje ostatní ekonomiky v Evropské unii, nicméně v každém případě znamená pokles ve výkonnosti. O budoucnosti svědčí i konjunkturní průzkumy pořádané v řadách obyvatelstva a podniků, které se rovněž v rámci svých očekávání nejbližší i vzdálenější budoucnosti vyjadřují pesimisticky a neočekávají rychlý návrat k trajektorii růstu. To, co bychom mohli označit jako relativně nový trend v rámci prvního pololetí, kdy podniky vnímají nepříznivou ekonomickou situaci, připravují se, že toto období může trvat i relativně delší dobu. V čem konkrétně se projevuje? V soustřeďování finančních prostředků na depositních účtech u bank a na jednodenních vkladech. Dynamika, která byla v této oblasti zaznamenána, nemá obdoby. Čekají tedy firmy, že bude hůř? Pak se zdá, že budou připraveny na překonání těžkostí. V rámci druhého čísla se snažíme přinést příspěvky, které reagují na stav ekonomik v rámci EU. První z nich se dotýká bydlení a nákladů s ním spojených pro různé sociální skupiny. Ačkoliv příspěvek je zpracován pro podmínky sousedního Německa, lze zde spatřovat analogii i s vývojem v ČR, neboť počet osob, které se dostávají na sociální dno v České republice, roste. To dokazují, mimo jiné i statistiky osobních bankrotů, kdy například v květnu 2012 vzrostly počty návrhů o 45,5 %, jak uvádí ve svém příspěvku D. Dubská (viz http://www.vyzkuminsolvence.cz/zpravodajstvi/upadku-fyzickych-osob-pribylo-skoro-opadesat- procent.html). Další dva příspěvky jsou určeny především pro manažery. Jsou tak trochu protikladné, neboť první pojednává o intuici a druhý pak nabízí velmi sofistikované postupy pomáhající v orientaci na finančních a dalších trzích. Domníváme se, že oba příspěvky zaujmou, neboť i manažeři tvoří zastánce těchto dvou relativně samostatných názorových proudů. Lidskému činiteli je věnován náš předposlední příspěvek, kde jsou technologické determinanty. V závěru pak autorský kolektiv erudovaných odborníků na otázky rizika se zabývá otázkou standardů efektivnosti a využití integrovaných systémů řízení v krizi. Z vědeckého života přinášíme vhled do 100. výročí Miltona Friedmana z pera Marka Loužka. Posledním příspěvkem je pak upozornění na publikaci polského odborníka Stanislava Sudola v otázkách Řízení vědy. Vážení čtenáři, přejme Vám příjemné dny. Eva Kislingerová