Recenze publikace Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe)

BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe). 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2009. 304 s. ISBN 978-80-245-1650-9. Nakladatelství Oeconomica v roce 2009 přichází na trh s knihou Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe), jejíž autor Ing. Petr Boukal, Ph.D. působí dlouhodobě na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. Publikace je primárně adresována studentům oborů Podniková ekonomika a Arts Management a studentům vedlejší specializace Ekonomika nestátních neziskových organizací VŠE. Kniha Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe), ale jistě nalezne mnohem širší uplatnění, a to nejen u studentů jiných vysokých škol ekonomického zaměření, ale i u samotných pracovníků neziskového sektoru a ostatních zájemců z praxe. Ač by se na první pohled mohlo zdát, že publikace věnující se úzkoprofilovému tématu nestátních neziskových organizací, bude mít málo čtenářů, tak díky jejímu zaměření nejen na teorii, ale i praktické otázky zahrnující např. zakládání nebo financování nestátních neziskových organizací, více osob využije poznatků, které Ing. Petr Boukal, Ph.D. do své monografie pečlivě včlenil. Kniha je rozdělena do 12 kapitol. První kapitola slouží jako autorův úvodní komentář, kde je zdůrazněna důležitost problematiky nestátních neziskových organizací (NNO) vzhledem k změnám českého prostředí v posledních dvaceti letech, dále jsou vymezeny oblasti, které publikace postihne, a okruh budoucích čtenářů. Druhá kapitola dává celé knize základní rámec. Hospodářství země je zde rozčleněno na ziskový a neziskový sektor, který je dále dělen na veřejný a soukromý. Právě soukromý neziskový sektor stojí v popředí zájmu této publikace a všechny ostatní části knihy se zabývají výhradně nestátními neziskovými organizacemi (NNO). Protože existuje mnoho aktivit a organizací řazených do nestátního neziskového sektoru, klade kapitola velký důraz na vymezení tohoto sektoru a zároveň zdůrazňuje i jeho důležitost ve společnosti. Třetí kapitola se zabývá historií sdružování. Sdružování má od antiky již tisíciletou tradici. Na našem území kniha mapuje činnost středověkých špitálů, bohatou spolkovou činnost 19. století, útlum vyvolaný změnou režimu po 2. světové válce, návrat k normálním podmínkám pro spolkovou činnost v 90. letech minulého století a aktuální trendy. Čtvrtá kapitola popisuje hlavní právní formy nestátních neziskových organizací a vysvětluje procedury nutné k jejich založení. Kapitola se odkazuje na aktuální platné právní normy zabývající se občanskými sdruženími, nadacemi, nadačními fondy, obecně prospěšnými společnostmi a církevními organizacemi. Autor zde předkládá i řadu doporučení, jak se zachovat v otázkách, které zákony přesně nevymezují, aby se předešlo případným zbytečným obtížím. Všechny uváděné právní formy NNO jsou ilustrovány českými reálnými příklady. Pátá kapitola přibližuje financování a úkoly finančního managementu v NNO. Financování NNO se výrazně liší od klasických podnikatelských subjektů, a proto musí být této problematice ponechán dostatečný prostor. Kapitola se zabývá vícezdrojovým charakterem financování NNO, kde přibližuje veřejné financování, financování od soukromých nebo firemních dárců a v neposlední řadě i možnost samofinancování, jehož možnosti, výhody a nevýhody autor podrobně diskutuje. Text představuje i pojem a náplň fundraisingu, systematické činnosti k zajištění prostředků nutných k naplnění poslání. Poslední subkapitola se věnuje finančnímu plánování, které je pro NNO stejně důležité jako pro podnikatelské subjekty. Šestá kapitola se věnuje personální činnosti v NNO, protože klíčovým prvkem neziskového sektoru jsou právě lidé. Pokud nemá NNO organizace motivované pracovníky, kteří jsou vnitřně ztotožněni s jejím posláním, tak stěží dochází k jeho naplnění. Autor vyzdvihuje nutnost kvalitní a jednotné vnitřní komunikace a zvládnutí řešení konfliktů. Pro neziskový sektor je příznačný fenomén dobrovolnictví, bez jehož existence by většina organizací nebyla schopna zabezpečit své poslání. Subkapitola tento fenomén vymezuje, dává ho do historických souvislostí, uvádí přínosy, rizika a typické oblasti, kde se dobrovolníci uplatňují. Zajímavým příspěvkem je zasazení dobrovolnictví do kontextu náboženství, v publikaci konkrétně křesťanství, judaismus a islám. Sedmá kapitola radí v otázkách vnější komunikace, na jejíž kvalitě závisí existence každé NNO. K vnější komunikaci patří tisková oznámení, zprávy, konference nebo snídaně s novináři. Zmíněné nástroje jsou v textu nejen obecně charakterizovány, ale jsou doplněny i komentáři v podobě rad nebo varováními před nejčastějšími chybami. Spolupráci s médii náleží samostatná subkapitola, která zdůrazňuje nutnost systematické práce s médii a jejich nepostradatelnost pro život NNO. Ve velkých organizacích může být veškerá vnější komunikace a práce s médii soustředěna na osobu tiskového mluvčího, jehož náplň práce a charakterové požadavky publikace podrobně vymezuje. Díky propojení s praxí kapitola uvádí i reálný příklad tiskové zprávy a letáku. Osmá kapitola se věnuje hodnocení výkonnosti, protože NNO jako příjemci dobrovolných příspěvků musí dbát na své transparentní a efektivní fungování. Výkonnost organizace je zde posuzována pomocí aparátu finanční analýzy. Klasické podnikatelské jednotky využívají běžně nástrojů finanční analýzy, ale tyto zkušenosti a praxe nejdou volně přenést do neziskového sektoru, jak autor správně upozorňuje. Text se podrobně věnuje vstupům finanční analýzy pocházejícím z účetních výkazů. Nástroje finanční analýzy jsou zde rozděleny na absolutní, relativní ukazatele, pyramidové rozklady a souhrnné analytické postupy. Používané nástroje jsou na počátku uváděny ve vztahu k ziskovému sektoru, což je výhodou díky znalostem odborné veřejnosti, a poté je upozorňováno na specifika NNO. Autor uvádí řadu konkrétních ukazatelů, jejichž možné výsledky komentuje, takže čtenář se nesetkává jen s výčtem metod, ale i náhledem na jejich vyhodnocení. Devátá kapitola se zaměřuje na vybrané oblasti působení neziskového sektoru. K vybraným oblastem patří sociální služby, kultura, školství, ekologie a zdravotnictví. V každé subkapitole nalezneme řadu českých ilustrativních příkladů, pokud je pro danou oblast významné působení veřejného neziskového sektoru, tak i jemu je věnována náležitá pozornost. Poslední tři kapitoly (10., 11., a 12. kapitola) mapují problematiku NNO ve třech sousedních zemích České republiky, tj. v Německu, Rakousku a Slovensku. Přes stručnou historii neziskového sektoru v každé zemi se autor dostává k současné situaci sektoru a používaným právním formám NNO. Kromě obecného přiblížení je důraz kladen i na odlišnosti oproti České republice, tj. spjatost NNO s politickými stranami a široká základna dobrovolníků v případě německy mluvících zemí a slovenská finanční podpora nestátního neziskového sektoru formou daňové asignace. Na konci každé kapitoly jsou zařazeny otázky, které mají pomoci studentům ověřit nově získané znalosti. Drobným nedostatkem jistě je, že na konci kapitoly jsou uvedeny jen otázky, ale chybí již shrnutí nebo klíčová slova. Monografii Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe) neoddiskutovatelně patří do proudu pozitivní ekonomie, což byl jistě i účel publikace. Přesto člověk vzhledem k tématu NNO by měl být ve svém nitru částečně odnesen proudem normativní ekonomie a měl by sám sobě pokládat otázky. Na konci některých kapitol by mohly být zařazeny náměty k diskusi a zamyšlení, čímž by nedošlo k narušení řádu nebo konceptu knihy. Publikace obsahuje také sedm příloh. V první příloze nalezneme nejen právní formy neziskových organizací, ale i odpovídající právní předpisy a místo povinné registrace každé organizace. Příloha 2 obsahuje klasifikaci dle Českého statistického úřadu. Další přílohy přinášejí vzory, ať již stanov občanského sdružení, nadačních listin nebo zakládací smlouvy obecně prospěšné společnosti. Poslední příloha nás seznamuje se základními účetními výkazy pro neziskové organizace. Samozřejmostí je zařazení sumárního seznamu literatury, užitečných internetových odkazů a abecedního rejstříku. Kniha Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe) by mohla na našem trhu nahradit řadu publikací menšího rozsahu. Všechny tyto knihy vznikly v uplynulých dvaceti letech, kdy český neziskový sektor po změnách politického uspořádání prochází dynamickým vývojem. Dnes je nestátní neziskový sektor již nezanedbatelnou složkou naší společnosti. Publikace Ing. Petra Boukala, Ph.D. je nesporně první ucelenou, rozsáhlejší knihou zabývající se právě problematikou nestátního neziskového sektoru. Autor čerpal nejen ze zahraniční literatury, ale hojně i z českých knih, protože problematiku NNO vztahuje výhradně na české prostředí. Z autorů anglosaské literatury, na něž kniha navazuje, jmenujme Helmuta K. Anheiera, Christopha Badelta, Herringtona J. Bryce, Petera F. Druckera, Jacka Koteena nebo Lestera M. Salamona. České prostředí pan Boukal postihuje díky své předešlé publikační činnost, práci svých kolegů z katedry, jmenovitě pana Jiřího Novotného a paní Hany Vávrovové, a již existujících ryze českých knih (autoři: Oldřich Čepelka, Pavol Frič, Jaroslav Rektořík nebo Růžena Růžičková). Závěrem chci konstatovat, že kniha respektující české reálie je vysoce aktuální, přes čtenářsky čtivou formu neztrácí text na odbornosti a zachovává si jasnou strukturu. Lze ji doporučit širokému okruhu čtenářů zabývajících se problematikou nestátních neziskových organizací. Ing. Dagmar Čámská, katedra podnikové ekonomiky, FPH VŠE v Praze